Neznám člověka, který by se po celý život nehonil za penězi. Taková už je realita dnešního světa, a to proto, že člověk, který nemá peníze, nemá vlastně nic. A už vůbec nežije spokojeně. Ať se nám to tedy líbí nebo nelíbí, trávíme podstatnou část života někde v práci, a to i když nás tato neuspokojuje, protože je to obvykle ten jediný způsob, jak se dá k penězům dostat.

Pracujeme a tím si vyděláváme na svou existenci, na to všechno, co potřebujeme a co se dá jedině koupit. Jenže většina profesí nezaručuje takové příjmy, které by bohatě stačily na všechno, co je nám lidem třeba, bez čeho se neobejdeme. Mnohdy jsou naše příjmy třeba i vysloveně žalostné a nezaručují nám kvalitní život. A někdy jsou dokonce tak nízké, že si musíme brát i půjčky, abychom si vystačili.

Když si potřebujeme nějaké peníze půjčit, obvykle se obracíme ze setrvačnosti nejdříve na banky. Ty u nás mají v tomto ohledu tradici, jsme zvyklí, že jsou to právě banky, kde se peníze půjčují. Jenže často zjistíme, že je to naše mylná představa. Banky se sice půjčování peněz také věnují, jenže mají peníze jenom pro bonitní žadatele, tedy pro ty, u nichž nejsou pochyby o jejich schopnosti splácet. A jakmile si někdo jejich důvěru nezíská, nemá naději, že by mu tu pomohli. A pak tedy přichází ke slovu nebankovní společnost a nebankovní americká hypotéka, kterou od ní lze dostat, a to bez větších problémů.

Proč nebankovní hypotéka pomáhá i tehdy, když jsou bankovní půjčky nedostupné? Přece proto, že se za ni ručí nějakou nemovitostí. Kdo tu nemůže dát dům, byt nebo podobný objekt do zástavy, má smůlu, ale kdo tak učinit může, je na tom dobře i tehdy, když ho z bank vyhnali kvůli nízkým příjmům a záznamům v registrech dlužníků.

Nikdo z nás tedy nemá nikdy jistotu, že bude mít peněz vždycky dost. Ale pokud má nemovitý majetek, nemusí se bát bídy.